Vyprázdnili jsme slova lahvemi na schodech k prdeli světa. K umdlení bylo u brány análu. Dýchali jsme anály. Mluvili anály. Uděláme si výjimku. Vyjímáme si hluboké neztrávené kusy žrádla, abychom zacpali huby. Probereme se na kost rána. Potřísněné ruce otíráme o vlasy druhého. Na cestě zplesnivělo jablko sváru. Močí shnilého jablka chčijeme si do pusy.
„Na cestě potkáš spoustu skvělejch lidí.“ kouká z okna.
Zalomeným krkem ke stropu zasípu před polknutím tohodle hnusnýho hlenu.
„Napadá mě moment síly.“ pak jsem uškrtil.
Žádné komentáře:
Okomentovat