Bez otázky

Právě proto když je něco poprvý, tak je to poprvý. Jsem obyčejnej život s tisíci detaily. Stojím na ulici, kde nestojí jediný auto; kde nestojí jedinej dům; kde jsou jen paláce imaginace, sen, imateriálno a každej si myslí, že je slepá. Jsem nevím kde a jak. Kolikrát se uvidíme? Vidíme se každej den a jinak. Asi je to povrchnost... já je bezmezné. Opuchnout z něho. Vyčíst si toho tisíce. Prohrálo. Jako  vždy.