Jaroslav Hupka's blog

v hrsti mám neotřelou kůži z ryzího sněhu která se roztéká po loktech z ramen rozpouštím hlavu, abych ochutnával barvy světa už tak bez chuti leť než nám dojde palivo a HAL řekne, že už bylo dost - pilgrims of the spaceroom.

Forma hry:  Hra má pravidla, epičnost a neustálý konflikt, který má jasný záměr - prohra, nebo vítězství; ale jakákoliv prohra nás nutí pokoušet znovu vítězství svou jednoduchostí začít kdykoliv znovu. V obou případech jde o faleš v rámci pravidel. Fanatickým zaujetím pro hry se ztrácí reálný úspěch - radost esenciálního života. Chceme vyřešit celou hru a vyhrát, protože to lze se znalostí všech předpisů. Cílem hry je zábava z úspěchu.  Dnes se hry staly bezvýzevné v prospěch demokratizace komerčního úspěchu. Nejde již o hru správnou, (správná hra si hravost přiznává) ale implantovanou do běžných pravidel skutečnosti. Staly se průhledně běžnými s důrazem na vizualizaci zploštěné reality. Ve hře nás přestal zajímat vývoj a děj, čímž se dostáváme pouze k úkolům, které jsou v konečné fázi stejně vizuálně plněny. Instantní radost je dostupná bez snahy.  Falešné úspěchy se dají aplikovat na vzdělání, kdy plnění úkolů předchází zážitku a epickému průběhu vzdělávání. ...

 Zamlžený svět značek. Značka jako řád a předem vypočítaná pozice. Systémem ověřené značky s komerční tradicí tištěn v abstrahované podobě na všechny možné produkty, již jsou nositelné, kráčí k retardované budoucnosti kategorizujících povolání, které je možno získat znalostí značky. Značka jako svébytná píčovina. gnato - oje beautiful muell

 Harmonie není logická. Matematická pitva zkušeností sepsaná do špalků knižní produkce je sraženou párou a příliš hořké kroky do hlubokého prázdna mlhavě ztrácí rytmus. Dělníci a intelektuálové s kazetou v krku přehrávají životní moudrost - za pár drobných půjdou. Děti už netrápí kočky a nepůlí slimáky na prohnilém špalku. Pohřební domy kategorizující lidství. Úkolovost reklam futrující sentimentální tlamu veřejnosti nabízí řešení v nepřehledném světě plantážových dat. Kapitalismus je rub. Socialismus líc. bwiti - Hujan

Zapadlé hradby betonu, kde se sváří nové části města z vyblitého bláta země, se cihly rozmíchávají v mastném oleji. Cihelnatý déšť chladí ocelový vzduch u kolejí - pražené a bičované vyřezávají cesty s přechody. Porostlé dlaně chodníků se lámou na padrť, jež se sype z travnatého svahu k vytlučené hospodě. Na židlích proléváme měchýřovitý žaludek se závratí ve zpětném kopanci kyselých blitek, kterými se tady platí. Říkáme tomu "odpočívat". Matthias-Haker -  Let's get this party started

 Na židli u zdí oplácaných travnatými obrazy s avantgardní nepředvídatelností pozoruji pramen drátů zavrtávající se do cihlové stěny. Na druhé straně jiskří zaprášená reklama na lokální kvas.  Okolo se komíhají židle. Kličkují tu holky s bezbarvým hlasem, vytřeným zrakem a utopenou krásou. Zvracej k nohám dřevěných. Pak s obrysem těla upadnou na dlažbu úzkostně chladnou, jenom blitky je zahřívají na lopatkách.  Naše paranoidní štěstí sedí na baru. Namaskovaná kurva svou prdelí objímá stoličku a z plna hrdla mu ho kouří. Zuby dráždí do krve již sedřený žalud, ale štěstí - ta tučná kráva - nerozpozná bolest od klidného spokojení. Kouří se a kouřilo. Kouříme a je nám kouřeno.

Jaroslav Hupka ve spolupráci s Janem Urbanem.