Vlaky tu hoblují koleje sem a tam. Jiskry jim skáčou z cesty. Hned vedle na zahradě poseté popelem hoří dům. Hoří už přes dvacet let v každém pokoji a ze všech stěn visí kytky. Zalévá je ráno pivem večer rozumem. "Tak nám, pane majiteli, řekněte, jak dlouho tu bydlíte?" "Co já pamatuju," hluboce vydechl, "hoří to tu pomalu. Koukejte třeba tady." Ukázal na roh, pak na další a další. Dřevěné trámy byly povlečené tichým plamenem. Vyšetřovatelka si otřela hedvábným kapesníkem čelo. "Dobře, ale to pro nás ... není užitečné. Potřebovali bychom váš dům zaevidovat." "Hm, nedáte si ještě kafe?" o stůl cinkla lžička, vzal šálek lógru a chrstl ho do kaluže v krbu. Poodešel ke kuchyňské lince a tam pokračoval: "Já v evidenci bejt nepotřebuju. Namotanej ještě na tyhle blbce z úřadu." "To necháte tyhle pozemky po smrti napospas? Určitě jste do toho vložil hodně práce." Vpadla mu netrpělivě do řeči. Mávl rukou ozubenou ne...